Via practica 3/2012

Měření krevního tlaku a morfologická struktura paže

MUDr. Petr Šrámek, CSc., Mgr. Jakub Kreuter

Významné rozdíly hodnot měření krevního tlaku auskultační a oscilometrickou metodou u sportující a nesportující populace nás vedly k úvaze o roli tkáně, přes kterou je při měření komprimována brachiální tepna. Na experimentálním modelu jsme zkoumali možný vliv morfologické struktury paže na výsledky nepřímého měření krevního tlaku. Model paže sestával ze skleněného těžítka, infuzního setu a izolačního materiálu. Tlak jsme měřili aneroidním tonometrem. Opakovaná měření potvrdila, že čím více izolačního materiálu se nachází mezi manžetou a trubičkou infuzního setu (cévou), tím vyšší tlak je nutný k zastavení proudění kapaliny. Provedli jsme studie na třech skupinách subjektů: první čítala 10 jedinců s nadměrně vyvinutým pažním svalstvem, druhá 10 jedinců, kteří naopak měli svalstvo málo vyvinuté. Ve třetí skupině byli náhodně vybraní zdraví sportovci, kteří se účastnili pravidelné sportovní prohlídky (n=48). U prvé a druhé skupiny jsme zkoumali závislost naměřených hodnot krevního tlaku auskultační a oscilometrickou metodou na hodnotě FFM (fat free mass, tukuprostá hmota) paže. Třetí skupina reprezentovala závislost naměřených hodnot krevního tlaku auskultační a oscilometrickou metodou na objemu paže. Podařilo se nám prokázat závislost naměřených hodnot systolického krevního tlaku měřeného oběma metodami jak na objemu paže, tak i na hodnotě FFM. Závislost naměřených hodnot diastolického tlaku měřeného oběma metodami se nám prokázat nepodařilo. Naměřené hodnoty systolického tlaku tedy stoupají se zvyšujícím se objemem paže a se zvyšující se hodnotou FFM.

Kľúčové slová: nepřímé měření krevního tlaku, morfologická struktura paže, pseudohypertenze.

Blood pressure measurement and morphologic arm structure

Important differences in the results of auscultatory and oscillometric blood pressure measurement in active and sedentary population led us to the idea of the influence of tissue, which is the brachial artery compressed across. We investigated possible influence of morphological structure of an arm on the accuracy of indirect blood pressure measurement using an artificial model. We experimented with an artificial model of arm, consisted of glass paper-weight, infusion set and insulating material. Measurements were performed by an aneroid tonometer. Results of the measurements testified, that the thicker stripe of the insulating material between the cuff and the tubing is, the higher pressure is needed to stop the liquid dripping. We performed the studies on three groups of subjects – the first group was composed of 10 subjects with hypertrophic arm muscles and second of 10 subjects with normotrophic arm muscles. In the third group, there were randomly chosen healthy sportsmen, that took part in the regular sports check-up (n = 48 subjects). In the first and second group we investigated the influence of the FFM (fat free mass) value of an arm on the results of the auscultatory and oscillometric blood pressure measurements. The third group presented the influence of the arm volume on the results of auscultatory and oscillometric blood pressure measurements. We proved that the systolic blood pressure measurements depend on the volume of an arm and on the FFM value. Diastolic blood pressure measurement is independent on the arm volume and FFM value respectively. The values of the systolic blood pressure measurement increase with the increased volume of an arm and with increased FFM value.

Keywords: indirect blood pressure measurement, arm soft tissue, pseudohypertension.