Psychiatria pre prax 5/2005
Tardivní dyskineze vyvolaná atypickými antipsychotiky u rizikových skupin pacientů
Tardivní dyskineze (TD) je chronický, polékově navozený extrapyramidový příznak, který pacienta nepříznivě ovlivňuje psychicky a fyzicky a může vést ke ztrátě compliance. Antipsychotika představují nejúčinnější farmaka při léčbě psychotických onemocnění. Antipsychotika první generace (A1G) i antipsychotika druhé generace (A2G) způsobují up-regulaci dopaminových receptorů, proto mohou být zdrojem nežádoucí extrapyramidové symptomatologie (EPS). Na základě prospektivního sledování souboru pacientů jsou stanovena a srovnána rizika TD při léčbě A1G a A2G. Předpokladem je skutečnost, že A1G i A2G mohou způsobovat TD, ale při léčbě A2G je toto riziko signifikantně nižší. Sledovaný soubor je tvořen 98 pacienty a jeho cílem je potvrdit či zpochybnit míru rizika vzniku TD při léčbě A2G.
Tardivní dyskineze vyvolaná atypickými antipsychotiky u rizikových skupin pacientů
Tardivní dyskineze (TD) je chronický, polékově navozený extrapyramidový příznak, který pacienta nepříznivě ovlivňuje psychicky a fyzicky a může vést ke ztrátě compliance. Antipsychotika představují nejúčinnější farmaka při léčbě psychotických onemocnění. Antipsychotika první generace (A1G) i antipsychotika druhé generace (A2G) způsobují up-regulaci dopaminových receptorů, proto mohou být zdrojem nežádoucí extrapyramidové symptomatologie (EPS). Na základě prospektivního sledování souboru pacientů jsou stanovena a srovnána rizika TD při léčbě A1G a A2G. Předpokladem je skutečnost, že A1G i A2G mohou způsobovat TD, ale při léčbě A2G je toto riziko signifikantně nižší. Sledovaný soubor je tvořen 98 pacienty a jeho cílem je potvrdit či zpochybnit míru rizika vzniku TD při léčbě A2G.
