Psychiatria pre prax 2/2013
Neklidová medikace – teorie a praxe
Farmakologická léčba má v algoritmu zvládání akutně neklidného pacienta své nezpochybnitelné místo, ale měla by být zahájená pouze v případě, když selžou deeskalační techniky a další nefarmakologické postupy. Ideální neklidová medikace by měla být neinvazivní, snadno aplikovatelná, s rychlým nástupem účinku, efektivně tlumící neklid bez nadměrné sedace pacienta, dobře tolerovaná a pozitivně ovlivňující příznaky základního onemocnění. I přes pestrou paletu momentálně dostupných preparátů ani jeden z nich nesplňuje všechny podmínky. V přehledovém článku jsou diskutovány aktuální možnosti léčebných strategií u neklidného pacienta s primárně psychiatrickou příčinou agitovanosti. I přes řadu existujících doporučení „expertů“ a výsledků randomizovaných studií, velkou roli v užití neklidové medikace hraje dlouhodobá klinická zkušenost a otázky ekonomické.
Kľúčové slová: agitovanost, agrese, neklidová medikace, farmakoterapie, omezovací opatření.
Forced medication
Pharmacological treatment has in the algorithm of the management of an acutely agitated patient its indisputable place and should be initiated only if previous de-escalation techniques and other non-pharmacological methods had fail. Ideal drug for such purpose should be non-invasive; easy to apply; with rapid onset of action; effectively decreasing agitation without excessive sedation; well-tolerated and should positively affect the underlying psychiatric condition. Despite the wide variety of currently available drugs nor one meets all the criteria. The review article discusses the current treatment options for agitated patients with primary psychiatric causes of agitation. Despite many existing „expert recommendations“ and the results of randomized controlled trials, a longlasting clinical experience together with economical factors plays signifiant role in the use of forced medication.
Keywords: agitation, aggression, forced medication, pharmacotherapy, coercive measures.
