Psychiatria pre prax 2/2007
Delirium ve vyšším věku
Delirium u starších nemocných zůstává mnohdy nediagnostikováno, což je způsobeno hlavně přehlédnutím jeho časté hypoaktivní formy nebo záměnou za poruchy chování u demence. Proto u každého staršího nemocného vyšetřujeme kognitivní funkce, abychom delirium včas odhalili a léčili. Vždy dodržujeme léčebně-preventivní opatření, která mohou snížit riziko vzniku či rozvoje deliria až o 1/3. Základem léčby je odstranění vyvolávající příčiny. Musíme-li tlumit agitovanost nemocného, pak volíme nejčastěji tiaprid nebo haloperidol v doporučených dávkách, popř. léčbu doplňujeme benzodiazepiny s krátkým vylučovacím poločasem. Práce shrnuje některé základní údaje o deliriu, zaměřuje se hlavně na vyšetření a léčbu.
Kľúčové slová: delirium, hypoaktivní forma, léčebně-preventivní opatření, vyšetření, léčba deliria.
Delirium in advanced age
Delirium in elderly patients remains frequently undiagnosed. It is caused mainly by missing its frequent hypoactive form or substitution for behavior disorders in dementia. That is why we examine cognitive function in every elderly patient to discover and treat delirium early. It is necessary to keep precautions that can decrease the risk of development of delirium by up to one third. The most important component of treatment is a removal of its cause. If it is necessary to decrease the agitation of a patient, we prefer most frequently to use tiaprid or haloperidol in recommended doses, eventually the treatment is widened by benzodiazepines with short excretory half-life. The article summarizes some basic information about delirium and focuses mainly on the examination and treatment.
Keywords: delirium, hypoactive form, therapeutic and treatment precautions, examination, treatment of delirium.
