Psychiatria pre prax 2/2009
Co může psychiatrie, aneb vymizení příznaků nemoci nezaručuje kvalitní život
Kazuistika uvádí případ 23leté ženy, která vyhledala mou psychiatrickou ambulanci pro depresivní ladění v roce 2007. Tehdy měla přítele a byla zaměstnána v zahradnictví. V krátkém časovém sledu podstoupila opakovanou ústavní léčbu, při níž byla aplikována celá řada psychofarmak. Po užití antidepresiv u ní došlo k přesmyku do hypománie, bipolární afektivní porucha byla během hospitalizace v léčebně (dle mého minimálně diskutabilně) překlasifikována na akutní psychotickou poruchu. Po stabilizaci psychického stavu pacientky jsem na její žádost ambulantní cestou zredukovala dávku psychofarmak. Přestože je aktuální psychický stav pacientky stabilizován, v jejím klinickém obraze dominuje dysforie z toho, že nemá práci ani přítele, navíc u ní hrozí recidiva. Stěží se dá tedy tvrdit, že je šťastnější než před léčbou. Výsledek a průběh její léčby považuji za v mnohém podnětný a inspirativní, proto hodný pozornosti.
Kľúčové slová: limity diagnostiky, bipolární afektivní porucha, nežádoucí účinky psychofarmak, nemoc a kvalita života
The Power of Psychiatry, or Disappearance of Symptoms Does Not Guarantee Quality Life
A case report is presented of a 23-year-old woman who presented to my psychiatric practice with depressive mood in 2007. She then had a boyfriend and was working in a garden centre. In a short time interval, she underwent repeated inpatient treatment during which a wide number of psychiatric drugs were administered. Following the use of antidepressants, she had a shift to hypomania and, during her institutional stay, bipolar affective disorder was reclassified to acute psychotic disorder (which was debatable in my view). Following the stabilization of the patient‘s mental status, I reduced the number of psychiatric drugs at her request on an outpatient basis. Although the patient‘s current mental status is stable, her clinical presentation is dominated by dysphoria due to loss of both her boyfriend and work; in addition, there is a risk of recurrence. Therefore, it can hardly be stated that she is happier than prior to the treatment. I consider the outcome and course of her treatment challenging and inspiring in many aspects, thus deserving attention.
Keywords: the limits of psychodiagnostics, bipolar affective disorder, adverse effects of psychiatric medication, disease and the quality of life
