Neurológia pre prax 1/2002

Lumbální spinální stenóza – klinický obraz, diagnostika, léčba

MUDr. Blanka Adamová, MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., doc. MUDr. Josef Bednařík, CSc.

Lumbální spinální stenóza (LSS) je definována jako nediskogenní komprese kaudy equiny způsobená spondylózními změnami, přičemž v některých případech se podílí i terén vrozeně úzkého páteřního kanálu. Jedná se tedy o zúžení páteřního nebo kořenového kanálu osteoligamentózního původu v bederním úseku páteře. Převažujícím věkem začátku potíží je 6. dekáda. Lumbální stenózu klasifikujeme podle etiologie na kongenitální a získanou, podle anatomického hlediska na centrální a laterální. Klinicky se velmi často manifestuje neurogenními klaudikacemi (NK), pro něž je charakteristický vznik parestézií, bolestí a následně slabosti dolních končetin (DKK) ve stoji či při chůzi. K přesné diagnostice je nezbytné provedení zobrazovacích technik, přičemž za zlatý standard je dosud považována kontrastní perimyelografie. V současné době se však stále více prosazují neinvazivní metody – počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MR) či MR myelografie. Léčba u lehkých a středních forem bez progrese je konzervativní, u těžkých forem s progresí je léčbou volby operace.

Kľúčové slová: lumbální spinální stenóza, neurogenní klaudikace.

Lumbální spinální stenóza – klinický obraz, diagnostika, léčba

Lumbální spinální stenóza (LSS) je definována jako nediskogenní komprese kaudy equiny způsobená spondylózními změnami, přičemž v některých případech se podílí i terén vrozeně úzkého páteřního kanálu. Jedná se tedy o zúžení páteřního nebo kořenového kanálu osteoligamentózního původu v bederním úseku páteře. Převažujícím věkem začátku potíží je 6. dekáda. Lumbální stenózu klasifikujeme podle etiologie na kongenitální a získanou, podle anatomického hlediska na centrální a laterální. Klinicky se velmi často manifestuje neurogenními klaudikacemi (NK), pro něž je charakteristický vznik parestézií, bolestí a následně slabosti dolních končetin (DKK) ve stoji či při chůzi. K přesné diagnostice je nezbytné provedení zobrazovacích technik, přičemž za zlatý standard je dosud považována kontrastní perimyelografie. V současné době se však stále více prosazují neinvazivní metody – počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MR) či MR myelografie. Léčba u lehkých a středních forem bez progrese je konzervativní, u těžkých forem s progresí je léčbou volby operace.

Keywords: lumbální spinální stenóza, neurogenní klaudikace.