Neurológia pre prax 1/2009
Evakuační výkony, zevní komorová drenáž a dekompresivní kraniektomie jako neurochirurgické možnosti ovlivnění nitrolební hypertenze
MUDr. Jan Klener, MUDr. Oldřich Šoula
Neurochirurgické možnosti ovlivnění nitrolební hypertenze vycházejí z konceptu primárního a sekundárního mozkového poškození. Primární inzult ovlivnit nelze, a proto neurochirurgické i ostatní modality léčby směřují k minimalizaci sekundárního mozkového poškození. Autoři podávají přehled neurochirurgických možností léčby nitrolební hypertenze a rozdělují je do třech skupin: 1. evakuační výkony, při kterých se přímo odstraňuje patologicky zmnožený objem tkáně; 2. derivační likvorové výkony umožňující snížení nitrolebního tlaku evakuací mozkomíšního moku; 3. dekompresivní kraniektomie dosahující snížení nitrolebního tlaku zvětšením „ nitrolebního“ prostoru. V každé skupině je podán stručný přehled neurochirurgických výkonů a jejich techniky. Významnější pozornost je věnována poněkud kontroverzní skupině dekompresivních kraniektomií. Závěrem je zdůrazněn multidisciplinární přístup při léčbě nitrolební hypertenze.
Kľúčové slová: nitrolební hypertenze, epidurální hematom, subdurální hematom, intracerebrální hematom, zevní komorová drenáž, dekompresivní kraniektomie.
Evacuation procedures, external ventricular drainage, and decompressive craniectomy as neurosurgical options for management of intracranial hypertension
Neurosurgical options for the management of intracranial hypertension are based on the concept of primary and secondary brain damage. A primary insult cannot be affected; therefore, neurosurgical as well as other treatment modalities aim at minimizing secondary brain damage.The authors review the neurosurgical treatment modalities of intracranial hypertension dividing them into three groups: 1. evacuation procedures during which the pathologically increased tissue volume is removed; 2. derivation procedures allowing a decrease in intracranial pressure by evacuation of cerebrospinal fluid; 3. decompressive craniectomies enabling a decrease in intracranial pressure by expanding the „intracranial“ space. Each group is briefly characterized in terms of neurosurgical procedures and their techniques.More attention is paid to a relatively controversial group of decompressive craniectomies.In conclusion, emphasis is placed on a multidisciplinary approach in the treatment of intracranial hypertension.
Keywords: intracranial hypertension, epidural haematoma, subdural haematoma, intracerebral haematoma, external ventricular drainage, decompressive craniectomy.