Psychiatria pre prax 1/2008

PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY NESPECIFICKÝCH STŘEVNÍCH ZÁNĚTŮ U DĚTÍ

MUDr. Katarína Kollárová, PhDr. Radko Obereignerů

Cílem práce je shrnout současné poznatky z oblasti psychologie nespecifických střevních zánětů. Doplněna je provedeným výzkumem, který se zabývá opomíjenou oblastí osobnostního vývoje dětí s nespecifickými střevními záněty (IBD). Metodika: Vyšetřeno bylo 26 dětí s IBD a porovnáno s kontrolní non-IBD skupinou 31 dětí. Použity byly dvě psychodiagnostické metody určené k posuzování osobnostních charakteristik projektivního Hand testu a dotazníku B-JEPI založeného na Eysenckově modelu osobnostních dimenzí. Výsledky: Zjistili jsme signifikantní zvýšení v osobnostní dimenzi neuroticizmu, závislosti, tenze, zvýšené potřeby pozitivně afektivních podnětů. Závěr: Mezi základní psychologické aspekty nespecifických střevních zánětů patří výskyt deprese, komorbidita úzkostných poruch, ovlivnění kvality života, specifické vnímání negativních životních událostí a prožívání stresu. Tyto jevy dáváme do souvislosti s utvářením osobnostní struktury v období puberty, adolescence a mladší dospělosti.

PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY NESPECIFICKÝCH STŘEVNÍCH ZÁNĚTŮ U DĚTÍ

Cílem práce je shrnout současné poznatky z oblasti psychologie nespecifických střevních zánětů. Doplněna je provedeným výzkumem, který se zabývá opomíjenou oblastí osobnostního vývoje dětí s nespecifickými střevními záněty (IBD). Metodika: Vyšetřeno bylo 26 dětí s IBD a porovnáno s kontrolní non-IBD skupinou 31 dětí. Použity byly dvě psychodiagnostické metody určené k posuzování osobnostních charakteristik projektivního Hand testu a dotazníku B-JEPI založeného na Eysenckově modelu osobnostních dimenzí. Výsledky: Zjistili jsme signifikantní zvýšení v osobnostní dimenzi neuroticizmu, závislosti, tenze, zvýšené potřeby pozitivně afektivních podnětů. Závěr: Mezi základní psychologické aspekty nespecifických střevních zánětů patří výskyt deprese, komorbidita úzkostných poruch, ovlivnění kvality života, specifické vnímání negativních životních událostí a prožívání stresu. Tyto jevy dáváme do souvislosti s utvářením osobnostní struktury v období puberty, adolescence a mladší dospělosti.