Neurológia pre prax 1/2009
Patofyziologie a léčebné možnosti nitrolební hypertenze
Nitrolební hypertenze má řadu příčin, jímž jsou společné mechanizmy sekundárního cerebrálního poškození. Je analyzována porucha cévní autoregulace, postižení hematoencefalické bariéry, depolarizace membrán, biochemická kaskáda s efekty glutamátu a volných radikálů a mechanizmy vzniku intersticiálního a celulárního edému mozku. Z patofyziologických mechanizmů jsou pak odvozeny základní léčebné postupy: komplexní monitorace včetně intrakraniálního tlaku, kontrola cerebrálního perfuzního tlaku, sedace, analgezie, terapeutická hyperventilace, barbiturátové kóma, zevní komorová drenáž a dekompresní kraniektomie se zaměřením na nová indikační kritéria u maligního mozkového infarktu.
Kľúčové slová: nitrolební hypertenze, sekundární cerebrální postižení, edém mozku, cévní autoregulace, cerebrální perfuzní tlak, zevní komorová drenáž, dekompresní kraniektomie, maligní infarkt.
Pathophysiology and therapeutic options of intracranial hypertension
Intracranial hypertension has a number of causes with converging mechanisms of secondary brain damage. Vascular autoregulation, blood-brain barrier disruption, membrane depolarization, biochemical cascade with glutamate and free radicals´ effects, and mechanisms of interstitial and intracellular edema are analysed. Common and specific therapeutic measures based on these pathophysiological processes are derived: complex monitoring including intracranial pressure, cerebral perfusion pressure control, sedation, analgesia, therapeutic hyperventilation, barbiturate coma, external ventricular drainage, decompressive craniectomy with focus on new indications in malignant ischemic stroke in the middle cerebral artery territory.
Keywords: intracranial hypertension, secondary cerebral damage, cerebral oedema, vascular autoregulation, cerebral perfusion pressure, external ventricular drainage, decompressive craniectomy, malignant infarction.
