Neurológia pre prax 4/2012

Migréna nebo epilepsie – dilema ambulantního dětského neurologa

doc. MUDr. Radomír Šlapal, CSc.

Autor se zamýšlí nad úskalími diferenciální diagnostiky mezi migrénami, především pak s aurou, a epilepsiemi ložiskovými (fokálními, parciálními) idiopatickými, zejména potom věkove vázanými benigními. Tyto diagnózy patří v ambulantní praxi dětského neurologa k nejčastějším. Poukazuje na podobnost obou jednotek z pohledu anamnestických údajů, klinických obrazů i normálních výsledků pomocných vyšetrení včetne strukturálních zobrazení mozku, upozorňuje rovněž na obdobné terapeutické postupy a prognostické aspekty. Rozhodujícím rozlišujícím vyšetřením zůstává EEG, pričemž správná interpretace nálezu ve smyslu elektro-klinické korelace nemusí být mnohdy vůbec jednoznačná. Autor rovnež zdůrazňuje, že diagnostické rozvahy mohou být značne komplikovány jejich soueasným výskytem nebo vzájemnými prechody v čase u téhož pacienta či prípadnými kombinacemi s dalšími neepileptickými záchvaty, což v detském veku určite není ničím neobvyklým. Uvedené se týká nejen klinických obrazů, které predevším v nejnižších vekových kategoriích jsou mnohdy atypické a děti navíc často nedokáží své potíže relevantne popsat, ale také EEG vzorců.

Kľúčové slová: migréna, epilepsie, diferenciální diagnostika, dětský vek.

Migraine or epilepsy – an outpatient paediatric neurologist’s dilemma

The author discusses the pitfalls of differential diagnosis between migraines, particularly those with aura, and idiopathic focal (partial) epilepsies, particularly benign, age-related ones. These diagnoses are among the most common in the outpatient practice of a paediatric neurologist. The author points out to the similarity of both entities in terms of medical history data, clinical presentations, and normal results of auxiliary examinations, including structural brain imaging, and highlights the similar therapeutic strategies and prognostic aspects. EEG remains a decisive examination tool for distinction; nevertheless, correct interpretation of ndings in terms of electroclinical correlation may not always be unequivocal. The author also emphasizes that diagnostic considerations may be greatly complicated by their concurrent presence or mutual transitions over time in the same patient, or by possible combinations with other non-epileptic seizures, which is not an uncommon occurrence in paediatric age. The above applies not only to clinical presentations that, particularly in the lowest age groups, are often atypical, with children being frequently unable to describe their complaints in a relevant way, but also to EEG patterns.

Keywords: migraine, epilepsy, differential diagnosis, paediatric age.