Neurológia pre prax 6/2011

Kompenzovaný pacient s epilepsií – cesta a cíl

MUDr. Hana Krijtová, doc. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.

Kompenzace je jedním ze základních cílů léčby epilepsie – při vymizení záchvatů dochází jednoznačně ke zlepšení kvality života pacienta. Dosud není zcela shoda, jak přesně „kompenzaci“ definovat, ani jak dlouho má trvat. Pro pacienty je jistě nejlákavější možnost, když toto období trvá po celý jejich život. Cestou k dosažení tohoto cíle je iniciálně monoterapie vhodně zvoleným antiepileptikem. Ne všem pacientům stačí ke kompenzaci průměrné dávky léků, u některých vymizí záchvaty až při dávkách vyšších. Neotestování léků do maximálních tolerovaných dávek je jednou z nejčastějších chyb v léčbě. Na druhou stranu může být ale chybou i nepřiměřené dlouhé setrvání na vysokých dávkách, zejména při hraniční toleranci a chybějící vyšší účinnosti. Při selhání iniciální monoterapie je nutné rozhodnout, zda zvolit alternativní monoterapii nebo polyterapii. Oba tyto postupy mají své výhody a nevýhody a rozhodnutí je vždy individuální. Byť je tradičně upřednostňována monoterapie, může být při významné účinnosti a dobré toleranci prvního léku, při nízkém riziku interakcí a vysokém riziku relapsu závažných záchvatů zvoleno již v této fázi léčby přidání dalšího léku. Dlouhou dobu byla polyterapie spojována s vysokým rizikem nežádoucích účinků ve srovnání s monoterapií. To je jistě významná nevýhoda, protože kvalita života pacienta je určena nejen dosažením kompenzace onemocnění, ale i absencí nepřijatelných nežádoucích účinků léčby. Dostupnost nových antiepileptik s odlišnými mechanizmy účinků a zejména individuální přístup v úpravě dávkovacích schémat umožňují dnes u řady pacientů při racionální kombinaci velmi dobře účinnou polyterapii se srovnatelnou četností výskytu nežádoucích účinků jako při použití monoterapie.

Kľúčové slová: epilepsie, kompenzace, monoterapie, polyterapie.

How to reach remission in epilepsy patient

Seizure freedom is one of the main goals of therapy in epilepsy patients as it is associated with significant quality of life improvement. There is still no consensual definition of seizure remission regarding the period of its duration. For patients, long-life remission is definitely the most acceptable. The way how to reach seizure freedom starts with initial monotherapy with adequately chosen antiepileptic drug. Most of the patients but not all are responding to moderate or even modest dosing, in some higher or maximal dosing is necessary to reach the full benefit. In initial monotherapy failure the further step is alternative monotherapy or polytherapy. Though monotherapy is tradionally viewed as a gold standard, both approaches should be considered in individual patient. In certain cases adding another drug may be less risky than the trial of converting from one monotherapy to another, mainly in patients with frequent or severe seizures. Monitoring and assessment of adverse effects of therapy is an inevitable part of epilepsy treatment as these can strongly influence the quality of life. Polytherapy seems to carry a higher risk of adverse effects however with new mechanism of action of modern drugs and with individual tailoring of drug dosing the adverse effects are comparable to monotherapy.

Keywords: epilepsy, remission, monotherapy, polytherapy.