Psychiatria pre prax 2/2006

Dysthymie – diagnostika a léčba

Dysthymie byla dříve považována za poruchu vývoje osobnosti, chronickou neurotickou nebo charakterovou depresi. Od roku 1980 je řazena mezi trvalé afektivní poruchy, ale souvislost s poruchami osobnosti se opět dostává do popředí pro vzájemnou vysokou komorbiditu. Dysthymie není často diagnostikována a její chronický průběh působí jako trvalý stresor, zvyšující riziko vzniku tzv. dvojité deprese, komorbidních úzkostných a somatoformních poruch, závislosti na alkoholu a drogách. Neléčená dysthymie má závažný vliv na kvalitu života nemocného a zároveň výrazně zvyšuje cenu zdravotní péče. Největší dopad na kvalitu života a prognózu onemocnění má dysthymie vzniklá v době do 21 r., tzv. časná dysthymie. Dysthymie je charakterizována chronickým průběhem a mírnější intenzitou depresivních symptomů, než jsou ty, které nalézáme u depresivní epizody. Základním projevem dysthymie je chronická depresivní nálada, která se projevuje denně po většinu dní během nejméně dvouletého období. Dysthymie může také probíhat pod obrazem chronické podrážděnosti a rezonantní nálady – zejména forma s raným začátkem.