Psychiatria pre prax 3/2002

Použití moklobemidu v terapii bipolární afektivní poruchy

Moclobemid patří do skupiny inhibitorů monoaminooxydázy, za jeho indikační oblast se obvykle považují útlumové, anhedonické deprese, doporučená dávka bývá kolem 900 mg pro die. V tomto sdělení referuji o třech případech použití moclobemidu v méně obvyklé indikaci, a to u bipolární poruchy a v jednom případě u pacientky, kterou je možné označit za „rychlého cykléra“. Motivací pro použití moclobemidu v atypických indikacích byla v prvním případě farmakorezistence (proto také bylo použito neobvykle vysokých dávek až 1500 mg denně), v druhém případě literárně uváděný fakt, že úspěšnost terapie moclobemidem může být geneticky podmíněna, tento předpoklad se v praxi potvrdil. Ve třetím případě jde o pacientku méně spolupracující, u níž se po různých kombinacích antidepresiv objevily fáze rychlého cyklování. Při podávání moclobemidu jsou všichni tři pacienti v dobré až velmi dobré remisi a u žádného z nich nedošlo při podávání moclobemidu k přesmyku do manické fáze.