Neurológia pre prax 5/2004

Význam časné léčby roztroušené sklerózy mozkomíšní

Roztroušená skleróza (RS) je závažné autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, postihující a invalidizující především mladé jedince. V patogenezi se uplatňují jednak mechanizmy autoimunitního zánětu, jednak mechanizmy neurodegenerace. Jejich maximum se odehrává v prvých letech nemoci, kdy je pacient zdánlivě klinicky v dobrém stavu, což donedávna svádělo k představě, že s dlouhodobou léčbou není třeba spěchat. Ukázalo se však, že pouze imunomodulační léčba, zavedená v co nejčasnějším stadiu, má šanci zpomalit vývoj onemocnění a nevratné invalidity a je třeba ji prosadit u co největšího počtu pacientů, aby se zmírnil dopad této zákeřné choroby. Zároveň je nutno najít nejvhodnější neuroprotektivní léky, aby se zabránilo nadměrné ztrátě centrálních axonů.

Keywords: roztroušená skleróza, časná léčba, interferon beta, glatiramer acetát, neuroprotekce.