Neurológia pre prax 3/2005

Terapeutický algoritmus u roztroušené sklerózy

Terapeutický algoritmus u roztroušené sklerózy (RS) se v posledních 15 letech významně změnil. Zlatým standardem léčby akutní ataky zůstává 3–5 g metylprednisolonu. Vzhledem k tomu, že je zřejmé, že největší škody na centrálním nervovém systému (CNS) pacientů s RS se odehrávají v prvých 5 letech nemoci, je snaha zavést dlouhodobou imunomodulační léčbu (interferon beta, glatiramer acetát, intravenózní imunoglobuliny, azatioprin) co nejdříve. V Evropské Unii je intramuskulární interferon beta 1-a dostupný již po první atace nemoci. Při nedostatečném účinku léčby profitu pacienta se přistupuje k eskalaci léčby buď přidáním imunosuprese nebo přechodem na pulzní imunosupresivní terapii (mitoxantron, cyklofosfamid). Tato léčba by měla být užita i u rychle progredující chronické progrese, kde již léčba pro menší rozsah zánětu a větší rozsah neurodegenerace s vyčerpáním rezerv CNS často není dostatečně úspěšná. U maligního průběhu nemoci je vhodné ještě před ztrátou důležitých funkcí zvážit možnost intenzivní imunoablace s podporou autologních hematopoetických kmenových buněk. Obecně platí, že pouze včasná a intenzivní léčba je schopná oddálit jinak nevratnou invaliditu nemocných s RS. Do algoritmu léčby patří navíc kromě symptomatické léčby i péče o fyzickou kondici zahrnující nejen neurorehabilitaci, ale i aerobní i anaerobní trénink.

Keywords: roztroušená skleróza, klinicky izolovaný syndrom, interferon beta, glatiramer acetát, natalizumab, magnetická rezonance.